ROK 1939

V únoru 1939 povolila karlínská berní správa dočasné osvobození od domovní daně pro nedostavěnou čimickou sokolovnu (také Elektrické podniky se vzhledem k nevýdělečné činnosti TJ Sokol Čimice rozhodly k udělení slevy za elektrickou energii využívanou k osvětlení sokolovny).

Po 15. březnu 1939 musela čimická jednota - podobně jako všechny ostatní jednoty ČOS - potvrdit zájem o další činnost. Stalo se tak 31. března. Společně se změnou politických poměrů počalo jednotu zaplavovat stále větší množství nejrůznějších vyhlášek, nařízení a nabádavých pokynů a to nejen z Tyršova domu, ale především ze strany protektorátní správy. Jejich počet se nápadně zvýšil na přelomu října a listopadu. Novinkou byl oběžník, který TJ Sokol Čimice počala vydávat. Měl informační charakter a zaměřil se především na přiblížení sokolského života a to nejen ve vlastní jednotě, ale též v župě a celé obci. V oběžníku byly mj. citovány podstatné výtažky z ústředního časopisu ČOS - "Sokolského věstníku". První oběžník vyšel koncem jara, druhý počátkem podzimu.

V říjnu žádal Obecní úřad v Chabrech o zaplacení dávky ze zastavěných ploch. Jednota, která se nacházela ve finanční krizi, žádala o osvobození: "Podepsaná tělocvičná jednota »Sokol« v Čimicích obdržela v těchto dnech výměr na zaplacení dávky ze zastavěné plochy v úhrnné částce 245 K, žádá proto o laskavé osvobození od placení této částky z následujících důvodů: 1) jednota prací svých členů, bez finančních prostředků a za jiných nepříznivých okolností, zejména nemožností pořádání podniků a tíživého úvěru za nezaplacený pozemek nemá zatím žádných prostředků k zaplacení této dávky; 2) Budova sama není ještě úplně dohotovena, zejména omítky a úprava okolního terénu, jakož i nezbytná přístavba spotřebuje veškeré naše skromné prostředky; 3) Kromě výše uvedeného budova slouží výhradně veřejným zájmům, tj. tělesnému a duševnímu zdraví všech občanů a nemá odnikud žádných dotací, které by mohla užíti k placení příslušné dávky; 4) Jelikož některé stavby značně výnosné jsou, ač neslouží veřejnému zájmu, vyloučeny z povinnosti platiti tuto dávku, prosíme vzhledem k výše uvedenému, aby i stavba sokolovny byla počítána mezi stavby dávce této nepodléhající."

Jak již bylo výše uvedeno, na podzim se počaly hromadit nařízení, směřující k uklidnění členů ČOS s cílem maximálně zamezit ztrátám. Předsednictvo župy Podbělohorské vydalo zvláštní upozornění: "Dne 29. října t. r. byla vysílána rozhlasem a vydána tato vyhláška: »Vláda vyzývá české obyvatelstvo, aby všichni odložili všeliké stuhy, trikolory a odznaky - kromě odznaku Národního souručenství - a aby nikdo nenosil známé nápadné čapky. Uposlechněte ihned této výzvy v zájmu klidu a bezpečnosti své a svých rodin.« Všichni členové Sokola pochopili význam a smysl této vyhlášky a ihned ukázněně odložili také sokolské odznaky. Ani členský odznak »Na stráž!«, ani dorostenecký »Za Vlast!«, tím spíše pak rozmanité sokolské monogramy a plakety se tedy nyní nenosí." 18. listopadu, den po popravě studentských reprezentantů, vydala Obec sokolská další nařízení: "Události několika posledních dnů vyvolaly pevné rozhodnutí úřadů, zabrániti všemi prostředky jakýmkoliv projevům shlukování, demonstracím a podobně. Každé jednání proti úředním příkazům a pokynům, zejména však shromažďování a shlukování obyvatelstva i v nepatrném počtu a každé jiné demonstrační jednání bude míti bezprostřední následky, které těžce postihnou celý národ. Uvědomujíce si svoji odpovědnost, obracíme se na vás v zájmu národa i všeho, co je nám všem společně drahé a ukládáme vám, abyste všichni bezpodmínečně pracovali k tomu, aby nikde nedošlo ani k nejmenšímu porušení klidu, kázně a pořádku, ani jakýchkoliv nařízení, směřujících k udržení klidu. Zavazujeme jednotlivě každého příslušníka Sokola osobně, k přísnému dodržení naprosté kázně a k uposlechnutí těchto pokynů. Kdo by je porušil, proviní se těžce na své vlasti i na svém národě... J. Truhlář (starosta), A. Pechlát (náčelník), M. Provazníková (náčelnice), A. Krejčí (vzdělavatel), L. Vojáček (jednatel)." 10. prosince byly ústředím ČOS zakázány: "...jakékoliv zábavy, programové večírky, akademie a podobné zábavné podniky". Nařízení z 15. prosince pak tento zákaz částečně zmírňovalo a konkretizovalo .